Jak se topí (nebo spíš chladí) v USA?
(17.7.2010) Tentokrát je cestopis spíše pomyslný. O tom, jaké vytápění se preferuje v USA, nám povyprávěl člověk snad nejpovolanější – projektant HVAC (Heating, Ventilation and Air Condition) z Nashvillu ve státě Tennessee, Michal Skubenič.
Pár let po vysoké škole, na které studoval právě vytápění, se vydal na cesty do Ameriky. Shodou okolností začal dočasně pracovat v tamní projekční kanceláři, nakonec dostal pracovní vízum a výsledek toho je, že se nyní po skoro 10 letech poprvé přijel na pár měsíců podívat do své rodné země - České republiky. V projekční kanceláři firmy Kurzynske&Associates pracuje dodnes.
Michale, jaké jsou největší rozdíly mezi topnými systémy tady a v jižních státech USA, ke kterým stát Tennessee patří?
Nejzásadnějším rozdílem je snad to, že vytápění je zpravidla vždy teplovzdušné, na rozdíl od teplovodních systémů v České republice. Na sever od Tennessee se však již teplovodní systémy objevují. Je to dáno zejména tím, že se vždy navrhuje společně vytápění a chlazení jako jeden ucelený systém, z úsporných důvodů. Není to odděleno tak, jak je zvykem v České
Jaké jsou tedy výpočtové teploty v Nashville? Zařízení se dimenzují na vnější teploty 97 °F (cca 36 °C) v létě a 9 °F (cca -13 °C) v zimě, přičemž vnitřní výpočtové teploty jsou 72 °F (cca 22 °C) pro léta a 68 °F (20 °C) pro zimu. (pozn. redakce – v Praze je výpočtová teplota -12 °C v zimě, cca 32 °C v létě, vnitřní výpočtová teplota v zimě je 20 °C, v létě cca 26 °C). Je třeba vzít v potaz, že budovy mají zpravidla menší akumulaci, takže se výkyvy teplot projevují v objektu výrazněji.
Mluvíš o plynu. Jak je plynofikován např. Nashville? Plynofikace je rozsáhlá a velká většina teritoria je pokryta sítí zemního plynu, asi jako v České republice. Na okrajových místech je pak možné využít nabídky dodavatelů stlačeného plynu (LPG).
Jací výrobci jsou na trhu rozhodující? Nejsilnějšími hráči na trhu HVAC systémů a technologií jsou TRANE (divize korporace American Standard), YORK (před pár lety koupená korporací Johnson Controls) a CARRIER (ten je zase subdivizí UTC). Poslední z nich, Carrier, byl od dvacátých let průkopníkem klimatizace a na trhu dlouho dominoval. Mimojiné tato společnost a její první systémy klimatizace v podstatě umožnily industrializaci Jihu. Do té doby to byla z největší části jen zemědělská oblast. Kromě toho je zde pak spousta dalších, menších, kteří se specializují někdy spíše na atypická řešení, jindy vyhrávají svou cenou, ale žádný z nich neposkytuje komplexní řešení jako „velká trojka“.
A nyní spíš k práci projekční organizace. Mluvíš o tom, že jsou tři rozhodující firmy – podle jakého klíče je vybíráš? Snažím se být objektivní a zákazníkovi navrhnout to, co je pro něj nejvhodnější. A pokud je nabídka srovnatelná, snažím se výrobce „rotovat“, tj. dát příležitost všem. Dá se říct, že „velká trojka“ výrobců je hodně srovnatelná v sortimentu, kvalitě, záručních podmínkách, servisu i ostatních aspektech, a proto - z našeho pohledu konzultantů - nastavuje určitý „zlatý standard“ kvality služeb, pod který našim klientům nedoporučujeme jít v honbě za úsporami. Konkurence mezi nimi navzájem a mezi ostatními firmami na trhu s AC technikou je opravdu nelítostná, a to je k velkému prospěchu zákazníka.
V České republice nabízejí výrobci projektantům provize, takže projektant, který je placen zákazníkem, často navrhne takové zařízení, kde má největší provizi, aniž by toto zařízení bylo pro zákazníka nejvhodnější. O takovém způsobu jsem v USA nikdy neslyšel. Ani výrobci by si to snad nedovolili, a domnívám se, že pokud by se něco takového o projekční organizaci zjistilo, dlouho by na trhu nevydržela. Pozvání na oběd či drobná pozornost se za úplatek nepovažuje, ale pokud by firma nabídla něco víc, zavdalo by to jistě příčinu k zahájení právních kroků.
A teď k samotné firmě Kurzynske – jaký okruh služeb nabízí? Společnost je čistě projekční a specializuje se na veškerá technická zařízení budov – tj. od naší HVAC přes sanitární techniku po elektroinstalaci. A zákazníci, většinou projekční ateliery, které navrhují kompletní stavby, jsou z celých USA. Někdy je zákazníkem přímo koncový uživatel – třeba školy, řetězce s rychlým občerstvením, banky či jiné – převážně, když se rekonstruují pouze technická zařízení.
Jsou na trhu i společnosti, které zařízení projektují a zároveň dodávají a montují zařízení? Ano, tyto organizace se nazývají design–build a jsou užitečné zejména tam, kde zákazník nemá koordinaci mezi projekčním atelierem a dodavatelem, a tudíž záruka je na jedné společnosti.
Jak jsou motivováni a odměňováni projektanti ve společnosti Kurzynske nebo obecně? Odměňování je hodně individuální, vedoucí skupiny odměňuje projektanty podle subjektivních i objektivních kritérií (je sledován čas, který pracovník tráví na zakázce, a kolik je za něj účtováno). Mezi kolegy není zvykem diskutovat o svých odměnách či podmínkách. Zjednodušeně, mzda se pohybuje měsíčně přibližně od $3,000 po $7,000, který dosáhne velmi zkušený a samostatný projektant.
A snad poslední otázka – co dělají projektanti společnosti Kurzynske ve volném čase? Jako v České republice, každý má své zájmy. Tím mým největším je už několik let amatérský hokej v místní nashvillské lize, a pokud je volna víc, tak cestování, často třeba do mnou oblíbeného Mexika.
Děkujeme za rozhovor. Rozhovor vedl bývalý spolužák Michala, Radomír Drozd.
zpět do cestopisů
počet příspěvků 1, poslední 17.7.2010 01:32
Mohlo by vás také zajímat
Zajímavé odkazy