Nízkoteplotní mikropodlahové topení

vydáno 30.6.2011

(30.6.2011) Stavebník často řeší problém, obzvlášť při rekonstrukci objektu, jak dodatečně instalovat podlahové topení.

Většinou není možné či vhodné snížnit o cca 10-15 cm světlou výšku místnosti. Instalace podlahového topení je zvlášť vhodná v případech, kdy chce stavebník zároveň instalovat tepelné čerpadlo, kde se díky volbě tohoto nízkoteplotního zdroje, který si žádá nižší teploty topné vody, podstatně zvyšuje topný faktor (nehledě na delší životnost kompresoru).

Přívodní teplota podlahového topení se běžně pohybuje mezi 40-45°C, u nízkoteplotného radiátorového systému to bývá 50-60°C.

Elektrické podlahové topení je z hlediska energetického velmi nevýhodné, neboť cena elektrické energie pro vytápění se pobybuje kolem 2,3 Kč/kWh, zatímco u plynu je to cca 1,1 Kč/kWh, v případě tepelné čerpadla je to dokonce cca 0,6 Kč/kWh.

Redakci vytápění.cz zaujal "mikropodlahový" systém společnosti Optiheat (Švédsko), který v takových případech má několik podstatných výhod: - nízká skladba podlahy - nízká teplota topné vody oproti klasickému podlahovému topení, což je velmi vhodné pro všechny typy tepelných čerpadel, kondenzačních kotlů či pro využití přitápění pomocí solárních teplovodních panelů.

Skladby podlahy se zvýší pouze o 15mm, pokud je podkladem čistý beton (toto řešení je možné použít např. v místech, kde pod vytápěným prostorem je taktéž vytápěný prostor), případně o cca 40mm, pokud je podlahový topný systém instalován na extrudovaném polystyrénu. Nejzajímavějším řešením se redakci vytápění.cz zdá instalace trubiček o vnějším průměru 9mm mezi sádrokartovové podlahové desky, přičemž spáry a povrch jsou poté doplněny samonivelační stěrkou.

Teploty přívodní a vratné vody se oproti klasickému systému sníží - zatímco u klasického podlahového topení je běžně používán spád např. 43/38°C, v případě systému Optiheat to může být i např. 33/30°C.

Absence kyslíkové bariéry trubiček řeší výrobce tak, že k systému dodává stanice s nerezovými deskovými výměníky, které oddělí podlahový systém od zbývajícího systému.

Díky instalaci výměníku se potřeba teploty výstupní vody zase zvýší (což je méně příznivé pro tepelné čerpadlo a případně pro kondenzační kotel), avšak stále je teplota na výstupu z tepelného čerpadla či kondenzačného kotle mnohem nižší, než v případě klasického podlahového topení, nemluvě o nízkoteplotním radiátorovém systému.

Toto "mikropodlahové" řešení má ještě jednu výhodu - klasické podlahové topení je díky své akumulaci obtížně regulovatelné, o to díky své velké setrvačnosti. Pokud například vysvitne slunce, a potřeba tepla je nižní, regulace sice "umí" zastavit přívod tepla ze zdroje, ale dříve naakumulované teplo v podlaze bude dodávat do místnosti tepelnou energii dál. Na druhé straně, "mikropodlahové" topení není pokryto vrstvou anhydrihu nebo betonu, proto regulace je podstatně rychlejší - a to také přispívá k nižším nákladům na vytápění.

Obecně nízkoteplotní "mikropodlahové" topení je možné doporučit zvláště v případech, kdy zdrojem tepla je tepelné čerpadlo. A to nehledě na to, jestli se jedná o rekonstrukci či o novostavbu, o bytový či rodinný dům nebo kanceláře.

zpět do novinek

Diskuze - Nízkoteplotní mikropodlahové topení

Dobrý den,domnívám se,že mám lepší systém,který lze použít jak d..

Lubomír Švarc

Vážení návštěvníci,zde můžete diskutovat o článku Nízkoteplotní mikropodl..

Zuzana Bungová

počet příspěvků 2, poslední 8.1.2012 09:33

Mohlo by vás také zajímat

Vážení příznivci portálu vytápění.cz!

(1.6.2011) Jsme si vědomi toho, že náš portál v poslední době tak trochu stagnoval.

Kombinované chlazení a vytápění

(1.6.2011) Věděli jste, že v anglosaském světě je vytápění a klimatizace společnou disciplínou?

Zajímavé odkazy